Titulní stranka Aktuality 25. neděle v mezidobí

25. neděle v mezidobí

Přidáno: 22. 9. 2020

Video: https://www.fa­cebook.com/…787571­068817

1. čtení – Iz 55,6–9

Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať (změní) své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smyšlení od smyšlení vašeho.

Mezizpěv – Žl 145,2–3.8–9.17–18

Blízký je Hospodin všem, kdo ho vzývají.

Každý den tě budu velebit a chválit tvé jméno po všechny věky. Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, jeho velikost je nevýstižná.

Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky. Dobrotivý je Hospodin ke všem a soucit má se všemi svými tvory.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a svatý je ve všech svých činech. Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, všem, kdo ho vzývají upřímně.

2. čtení – Flp 1,20c-24.27a

Bratři! Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit. Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem – a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě naživu. Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.

Zpěv před evangeliem – srov. Sk 16,14b

Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

Evangelium – Mt 20,1–16a

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: `Jděte i vy na (mou) vinici a dám vám, co bude spravedlivé.' A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak. Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu celý den nečinně stojíte?' Odpověděli mu: `Nikdo nás nenajal.' Řekl jim: `Jděte i vy na (mou) vinici!' Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: `Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.' Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru. Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: `Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.' On však jednomu z nich odpověděl: `Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat, co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?'“

Homilie

Drazí přátelé!

V našich křesťanských společenstvích se často objevuje projev, který se nazývá pohoršení. Asi každý z nás by uměl vyprávět, v čem nás pohoršují naši bratři a sestry. Snad někdy máme důvod se i pohoršovat, jindy to může být projev naší duchovní malosti. Ale nejhorší by bylo to, kdyby se pohoršovali nad chováním Boha a účinkováním jeho lásky v životech mnoha lidí. Centrální myšlenkou dnešní liturgie jsou Hospodinova slova v Izaiášově proroctví: „Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému“. Tato slova potom Ježíš vysvětluje v tzv. kontroverzním podobenství O dělnících na vinici.

Podobenství neřeší problém práce a výdělku, ale problém, který je řečený posledními slovy: „Tak budou poslední první a první poslední.“ Podobenstvím Ježíš vstupuje do myslí židovské náboženské elity, která byla přesvědčená o svých božích privilegiích. Proto se pohoršovala, když Ježíš hovořil o spáse i pro hříšníky a pohany. Ve které části podobenství se objevují už vzpomínané Boží myšlenky, které jsou jiné, než člověčí? Je to ve chvíli výplaty. Někteří jsou pohoršení postupováním majitele, který vyplatil všem stejně. Ježíš řekl, že je to proto, neboť majitel je dobrý. To znamená, že Bůh rozhodne, co komu, kdy a kolik dá a ne lidské zásluhy. Nerozhodují zásluhy, ale Boží láska. Délka věrnosti k Bohu má význam tenkrát, když toto dokáže pochopit, přijmout a radovat se z toho.

A jaké poselství má podobenství pro nás? Odpověď je jasná: prakticky prožívat to, že Boží myšlenky jsou jiné, než naše. Máme být ve službě této pravdy. Jsme v ní tehdy, když se snažíme na „cestách“ dnešního světa povolávat lidi k Ježíšovi. Asi mně dáte za pravdu, že jsme si vytvořili rozličné bloky společenských skupin, o kterých si myslíme, že jsou mimo dosahu Boha. Anebo že Boží milost účinkuje pouze v nějakém religiózním prostředí. Myslíme si, že někteří podnikatelé žijí ve svém světě, ve kterém nepotřebují Boha. To samé si myslíme o většině herců, zpěváků, sportovců, politiků, novinářů, atd. Ano, oni se nejednou chovají jako bohové, nejednou bojují proti Bohu, ale pomůžeme jim tím, že je odepíšeme? A pomůžeme těm, kteří jsou lhostejní a nebojují proti nám a jen „postávají na náměstích“? Povídáme-li si někdy s lidmi z těchto sfér, tak jsme např. překvapení, jakou úctu mají k papežovi. Nejednou si ho váží víc, než my katolíci. Váží si jeho přínosu pro vytváření dobré lidské rodiny. Jsme překvapení, jak pozorně sledují chování křesťanů v rozličných situacích, od prezentace v televizi až po poutě. A nejednou jsou povzbuzení, ale nejednou i nazlobení.

Všichni, jež patříme do naší církve, nesmíme nikoho nenávidět. My se v tomto světě musíme často chovat zásadově, ale ne nenávistně. Musíme stále prosit Boha, aby nám dal sil být jeho spolupracovníky ve službě lidem, kteří jsou jiní, než my. Jestliže už pro nic jiného, tak aspoň proto, abychom jim my nedávali pohoršení, že o lásce hovoříme, ale lásku nežijeme. A když si skutečně Bůh někoho, kdo se nám jeví jako „poslední“, povolá k sobě, tak se z toho máme radovat a můžeme-li, tak mu máme pomáhat. Asi se nevyhneme rozličným pohoršením. Nepohoršujme se však tenkrát, vidíme-li jak Bůh účinkuje v životě lidí, o kterých jsme si mysleli, že jak žijí, tak i zemřou.

Požehnané mezidobí vám všem přeji, myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky