Titulní stranka Aktuality 33. neděle v mezidobí

33. neděle v mezidobí

Přidáno: 15. 11. 2020

Video: https://www.fa­cebook.com/…130753­208156

1. čtení – Př 31,10–13.19–20.30–31

Řádnou ženu, kdo ji najde? Větší cenu má než perly. Srdce jejího manžela na ni spoléhá, o zisk nemá nouzi. Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu po všechny dny svého života. Shání vlnu a len, pracuje radostnou rukou. Svýma rukama sahá po kuželi, její prsty se chápou vřetena. Svou dlaň otvírá ubožákovi, své rámě nabízí chudákovi. Půvab zklame, krása prchne, zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu. Dejte jí z výtěžku jejích rukou, neboť u bran ji chválí její díla.

Mezizpěv – Žl 128,1–2.3.4–5

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách. Budeš jísti z výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva uvnitř tvého domu. Tvoji synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, který se bojí Hospodina. Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.

2. čtení – 1 Sol 5,1–6

Co se týká času a chvíle (příchodu Páně), není třeba, bratři, abychom vám o tom psali. Víte totiž sami velmi dobře, že onen den Páně přijde jako zloděj v noci. Až budou (lidé) říkat: „Je pokoj a bezpečí“, tu na ně znenadání přitrhne záhuba jako porodní bolesti na těhotnou ženu. Nebudou moci uniknout. Ale vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás ten den překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad vámi (právo)! Nesmíme se tedy oddávat spánku jako ostatní, ale naopak: zůstaňme bdělí a střízliví.

Zpěv před evangeliem – Jan 15,4a.5b

Aleluja. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

Evangelium – Mt 25,14–30

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Jeden člověk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, (podnikavě) jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi (jámu) a peníze svého pána ukryl. Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl: `Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle – dalších pět jsem vydělal.' Pán mu řekl: `Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil i ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: `Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle – další dvě jsem vydělal.' Pán mu řekl: `Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: `Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.' Pán mu odpověděl: `Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.'"

Homilie

Drazí přátelé!

V Ježíšově době slovo talent znamenalo peněžní jednotku. Dnes charakterizujeme tímto slovem určité schopnosti člověka. Zvykneme si o někom říkat, že je talentovaný sportovec, zpěvák, matematik…, že má talent na jazyky, na kreslení… Ježíšovo podobenství je však o penězích. Nechtěl nám dávat rady ve finančních záležitostech, ale chtěl dát člověkovi návod na správný smysl jeho života. My máme být Ježíšovi vděční za každé jeho slovo a radu, proto objevme v evangeliu čtyři důležitá doporučení pro život.

Všechny naše talenty jsou Božím darem. Podobenství jasně hovoří, že: Zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Je třeba položit důraz na slovo svěřil: Bůh svěřil – Bůh dal. Všichni lidé nedostali stejný počet talentů. Svědčí o tom další věta z podobenství: Jednomu dal pět talentů, druhému dva a třetímu jeden, každému podle jeho schopností. Každý člověk je povinen starat se svoje talenty. Ježíš to vyjadřuje tím, že pán obdivuje šikovnost a usilovnost služebníků: „Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím“. O odměně anebo trestu rozhodne to, jak služebník dokázal hospodařit s talenty. Pán hovoří: „Pojď se radovat se svým pánem“. V opačném případě zase hovoří: Neužitečného služebníka vyhoďte ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů. Jak bychom mohli tyto čtyři Ježíšovy rady aplikovat na náš život?

První rada říká, že člověk by se měl na svoje schopnosti dívat s vděčností a pokorou. Měl by děkovat Bohu, že ho obdaroval určitým nadáním, talentem, ale zároveň by měl zůstat pokorný, neboť je to Boží dar. Druhá rada potvrzuje, že člověk se nenechává vést pokorou. Svoje talenty dává rád na obdiv. Dobro dělá jenom proto, aby ho lidé vychvalovali a vynášeli až do nebe. Na druhé straně jsou však i takoví lidé, kteří jiným závidí talenty, což často přechází až do choroby, která způsobuje v lidském srdci doslova peklo. Takovýto člověk se užírá tím, že někdo dostal víc, než on. Tím se zároveň rouhá Bohu, který mu dal hřivny – talenty, jež nerozvíjí. Máme proto být vždy spokojení s tím, co jsme od Boha obdrželi. Třetí rada nás učí, že svoje schopnosti máme rozvíjet, a to nejen ve svůj prospěch, ale i ku prospěchu jiných lidí. Kolik z nás v podstatě celý život pronaříká: Bylo by třeba… Proč se to neudělalo… K čemu je to dobré…? Ale co máme z takového života, když ho nedokážeme sami změnit a zkrášlit? Nakonec nám Ježíš radí, abychom si uvědomili, že nebudeme odsouzení za to, že jsme něco učinili špatně, ale za to, že jsme neudělali nic. Tak dopadl i služebník, který zakopal svůj talent, svou hřivnu. Pán od něho nečekal zázraky, a jistě by ho odměnil i za to málo, které by udělal. On ale neudělal nic, a proto musel pykat. Jak je tomu s mými talenty, hřivnami? Uznávám, že mi je daroval Bůh? Nechvástám se s Božím darem, jako s „cizím peřím“? A to, co jsem dostal z Boží velkorysosti, rozvíjím? Anebo si jenom stěžuji, co všechno by se mělo udělat, a přitom ani prstem nepohnu? Ptali se Benjamína Franclina, vynálezce bleskosvodu, odkud čerpá takovou vytrvalost při bádání. Odpověděl: Pozorovali jste někdy při práci sochaře? Stokrát udeří na to stejné místo, i když není vidět ani nejjemnější trhlinu. Ale potom, po stoprvní krát, kámen puká. Ne ten poslední úder přináší úspěch, ale ty předešlé.

Velcí lidé spojovali dvě věci: talent a vytrvalost se schopností. I naše schopnosti zazáří, když se o to budeme snažit. Nemusíme být slavní, ani populární. Stačí, když svoje schopnosti využijeme pro svou radost, pro radost a dobro naší rodiny a pro radost lidí, se kterými se denně setkáváme. Prožijme tento týden tak, že budeme bez pýchy, trpělivě využívat svoje talenty všem k užitku.

Požehnané mezidobí vám všem přeji, myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky