Titulní stranka Aktuality První neděle adventní

První neděle adventní

Přidáno: 30. 11. 2020

Video: https://www.fa­cebook.com/…216639­995272

1. čtení – Iz 63,16b-17,19b; 64,2b-7

Ty, Hospodine, jsi náš otec, „náš vykupitel“ je tvoje dávné jméno. Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní! Kéž bys protrhl nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly hory. Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory. Od věků (nikdo) neslyšel, k sluchu (nikomu) neproniklo, oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe, (tak) jednal s těmi, kdo v něho doufají. Jdeš vstříc tomu, kdo s radostí jedná spravedlivě, těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe. Hle, ty ses rozhněval, protože jsme zhřešili, byli jsme v hříších stále. Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravost nás unášela jak vítr. Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!

Mezizpěv – Žl 80,2ac+3b.15–16.18–19 .[ruda]https://w­ww.facebook.com/si­mon.stancik/vi­deos/102182166­39995272

Odp: Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Slyš, Izraelův pastýři, skvěj se září, který trůníš nad cheruby, probuď svou sílu a přijď nás zachránit!

Bože zástupů, vrať se, shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, výhonek, který sis vypěstoval!

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, nad člověkem, kterého sis vychoval. Už od tebe neustoupíme, zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

2. čtení – 1 Kor 1,3–9

(Bratři!) Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

Zpěv před evangeliem – Žl 85,8

Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.

Evangelium – Mk 13,33–37

Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno, aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte. Co říkám vám, říkám všem: Bděte!“

Homilie

Drazí přátelé!

Starší lidé, kteří měli kdysi doma vinice a vyráběli víno, ví, jaké nebezpečí hrozí při jeho kvašení. Uvolňuje se oxid uhličitý, kterým se člověk může i udusit. Nebezpečí je o to větší, že tento plyn nemá žádnou chuť, ani vůni nebo zápach. Člověk ho jednoduše dýchá a vůbec o tom neví. Stalo se už mnoho neštěstí, než lidé přišli na způsob, jak se tomuto nebezpečí bránit. Věděli, že se nemohou spoléhat na své smysly a tak si s sebou začali brávat do sklípku hořící svíci. Když začala svíce blikat a zhasínat, bylo jasné, že nemá kyslík a bylo potřeba rychle utíkat. Utíkat, abych neusnul navěky. Utíkat, i když svými smysly nic nevnímám.

Dnes už toto nebezpečí příliš nehrozí a takové případy se příliš nestávají. Avšak tento obraz můžeme použít i pro náš život. Chodíme po světě s otevřenýma očima a vidíme, že v něm umírá mnoho lidí. Fyzicky, a možná ještě více duchovně. Občas se stává, že potkáme člověka, který nade vším mávne rukou a řekne: mě už nic nebaví. Nebo: stačí mi peníze, k čemu je mi duše, kariéra je důležitější. Ten člověk je už otrávený. Je to živá, chodící mrtvola. Udusil ho „plyn“ současné kultury, který se do něho dostává postupně, pomalu a nepozorovatelně, až najednou člověk stojí úplně na opačné straně a žije a mluví úplně opačně než na začátku.

Jak se můžeme ubránit tomuto nebezpečí, které hrozí nám všem? Ježíš v dnešním evangeliu říká: Bděte. Dávejte si pozor. A na jiném místě nás vyzývá: Mějte bedra opásaná a vaše lampy ať hoří. To je řešení! Žijeme v kultuře, která je často rafinovaná. Pomalu se stává běžným to, co je nebezpečné, ale přitom velmi přitažlivé a na první pohled neškodné. Smysly nám říkají: všechno je v pořádku. I rozum nám to někdy může říkat. Ve skutečnosti však pomalu, ale jistě, umíráme, dusíme se a usínáme. Ježíš Kristus nám ale připomíná: dejte si pozor, aby vás pán domu nenašel spící, až přijde nečekaně.

Co je tedy ta hořící svíce, která nám může pomoct rozeznat dobro od zla? Odpověď je jednoznačná: Kristus, světlo světa. On nám chce pomoct, ale my musíme být otevření jeho pravdě. Toužit po jeho blízkosti tak jako prorok Izaiáš: „Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní! Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!“ Pán vyslyšel tento výkřik prosby o pomoc. Sestoupil v Kristu Ježíši, který je Světlem a my můžeme se sv. Pavlem ustavičně vzdávat díky svému Bohu pro Boží milost, kterou jsme dostali právě v Kristu Ježíši. Byli jsme obohaceni v každém slovu a v každém poznání. Nechybí nám žádný dar milosti. S Kristovým evangeliem v ruce můžeme bezpečně, věrně a bezchybně rozeznávat všechno pravé od nepravého, dobré od zlého, a to i tehdy, kdyby naše smysly selhaly a kdyby selhal i náš rozum, zatemněný prvotním hříchem.

A když poznáváme pravdu, ten stejný Ježíš se stává naší silou při jejím uskutečňování v každodenním životě. On je naší silou až do konce – připomíná sv. Pavel – abychom byli bez úhony v jeho den. Život je těžký, složitý a zamotaný. Někdy i nebezpečný jako sklípek s kvasícím vínem. Je těžké se v něm správně orientovat. Snadno se necháme oklamat a nachytat, lehce přesvědčit, že dobré je zlé a zlé je dobré. Snadno se necháme otrávit, když věříme pouze svým smyslům a svému rozumu. Avšak je zde Kristus, který je kritériem pravdy a života. Našim posláním je žít ve světě, ne z něj utíkat. Zároveň či možná právě proto je důležité kráčet se Světlem v ruce.

Požehnaný advent vám všem přeji, myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky