Titulní stranka Aktuality Seslání Ducha Svatého, dary Ducha Svatého

Seslání Ducha Svatého, dary Ducha Svatého

Přidáno: 16. 5. 2010

Z promluvy Benedikta XVI. při vigilii na SDM v Sydney
Přijměte dary Ducha Svatého

Duch Svatý je trvalá láska

Poznání svatého Augustina – tj. že Duch Svatý je trvalá láska – vychází ze studia, které věnoval Prvnímu listu svatého Jana, kde nám evangelista praví :

„Bůh je láska“ a „kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm“ (1 Jan 4,16)

Augustin se ptá: Je to láska, nebo Duch, kdo zaručuje trvalý dar?
A toto je závěr, ke kterému dospěje: „Duch Svatý dává přebývat nám v Bohu a Bohu v nás; ale to všechno způsobuje láska.
Duch Svatý je proto Bůh jakožto láska“ (De Trinitate 15,17,31).

Je to velkolepé vysvětlení: Bůh sdílí sám sebe jako lásku v Duchu Svatém.
Láska je znamením přítomnosti Ducha Svatého.
Ideje a slova, kterým schází láska – i když se jeví moudré a bystré, – nemohou být „od Ducha Svatého“. Navíc, láska má svůj zvláštní rys; je daleka toho být vrtkavá, nýbrž má za úkol a za cíl naplňovat: být tím, co je trvalé. Svou povahou je láska trvalá.
Ještě jednou můžeme nahlédnout na to, co Duch Svatý nabízí světu: lásku, která rozpouští nejistotu; lásku, která překonává strach ze zrady; lásku, která v sobě nese věčnost; opravdovou lásku, která uvádí do jednoty, která trvale zůstává!

Duch Svatý je trvalý dar

Duch Svatý jako dar – toto poznání svatý Augustin odvozuje z úvahy o úryvku evangelia, které popisuje Ježíšův rozhovor se Samaritánkou u studny.
Ježíš se zde zjevuje jako dárce živé vody (srov. Jan 4,10), která je pak kvalifikována jako Duch (srov. Jan 7,39; 1 Kor 12,13).
Duch je „Boží dar“ (Jan 4,10) – vnitřní pramen (srov. Jan 4,14) –, který opravdu uspokojuje naši hlubokou žízeň a vede nás k Otci.
Z toho pozorování Augustin uzavírá, že Bůh, který se nám odevzdává jako dar, je Duch Svatý (srov. De Trinitate 15,18,32).
Duch Svatý je Bůh, který se ustavičně daruje; současně je věčným pramenem a nenabízí nám nic menšího než sama sebe.
Když pozorujeme tento neustávající dar, dospějeme k tomu, že uvidíme omezenost všeho toho, co pomíjí, bláznovství konzumní mentality. Zvláště začínáme chápat, proč hledání novosti nás nechává neuspokojené a toužící po něčem jiném. Cožpak nehledáme dar věčný? Pramen, který se nikdy nevyčerpá?
Se Samaritánkou zvolejme: Dej mi té vody, abych již nikdy nežíznil (srov. Jan 4,15)

 

Další aktuality

RSS | mapa stránek • na začátek stránky