Titulní stranka Aktuality Slavnost Božího Těla

Slavnost Božího Těla

Přidáno: 31. 5. 2010

Proč svátek slavíme?

Slavnost Božího Těla je ze všech zasvěcených svátků Páně v Církvi nejpozději zavedena, ale není nová, neboť se vždy v Církvi konala a to na zelený čtvrtek, jakožto den ustanovení Nejsvětější Svátosti oltářní, jen pro smutek Církve ve svatém týdnu ne tak okázale a slavně. Proto je ustanoven den zvláštní, v době radostné, po první neděli posvatodušní, čili po svátku sv. Trojice a to ve čtvrtek, poněvadž ve čtvrtek Spasitel se svými učedníky poslední večeři slavil a Nejsvětější Svátost Oltářní ustanovil.

Původ Slavnosti!

První podnět ku slavnosti Božího Těla dala nábožná řeholní panna, později abatyše v klášteře Montcornillon, nedaleko Lutychu v Belgii (naroz. 1193, představenou od roku 1230), blahoslavená. Juliana.

Vídala měsíc v úplňku plný záře pouze na jedné straně prý poněkud zatemnělý a jako natržený anebo skvrnu mající. Vidění to častěji se opakovalo a činilo ji velice nepokojnou. Po dlouhém modleni a vzývání Boha. konečně význam jevu toho jí sdělen jest, totiž, že měsíc znamená katolickou Církev; temná trhlina čili skvrna na něm nedostatek jedné slavnosti a to k uctění Nejsvětější Svátosti Oltářní

Zároveň jí bylo poručeno, aby o zavedení slavnosti u představených Církve usilovala. Dlouho prý si nedůvěřovala (20let) ono vidění vyjevit. Až teprve v r. 1230, totiž kdy se stala představenou kláštera, svěřila se nejprve Janu z Lausenny, kanovníku u chrámu sv. Martina v Luttiohu; pak arcijahnu tamtéž, Jakobu z Troyes; provinciálovi Dominikánskému Hugonovi a některým jiným mužům, zbožností a učeností proslulým. Ti to oznámili Robertovi, biskupu Luttišskému, který dlouho o věci přemýšlel a ji zkoumal; posléze roku 1246 i pastýřský list vydal, jímž slavnost tu pro veškeré biskupství své na budoucí rok ustanovil. Tento biskup však ještě téhož roku zemřel a slavnost konána nebyla.

Dominikánský provinciál Hugo, který se mezitím stal kardinálem a papežským legátem v Německu, se při své nové návštěvě Luttichu zasloužil o to, aby slavnost nejen v Luttišském biskupství, ale i jinde zavedena byla a před svým odjezdem do Říma r. 1252 rozkázal, aby slavnost ta, ve všech chrámech jeho vyslanectví podřízených se konala.

Avšak nejdůležitějším se nakonec ukázal druhý ze jmenovaných mužů jimž blahoslavená Juliana vidění své zjevila, Jakub z Troyes, stal se papežem a to pod jménem Urban IV. Tento vydal r. 1264 bullu, (Bulla ta zachovala se až dosud.) kterou nařídil, aby nová slavnost po veškeré Církvi a to s oktávem se konala. Jeho smrtí nedlouho po vydání této bully nové opět překážky slavnosti v cestu vstoupily a bulla až do roku 1311 mrtvou zůstala, až posléze papež Klement V. na sněmu Viennesském (ve Francii) r. 1311 bullu předchůdce svého opět ve známost uvedl a nařídil, aby slavnost Božího Těla ve veškeré Církvi a to ve čtvrtek po sv. Trojici se konala, na čemž zůstalo.

Další aktuality

RSS | mapa stránek • na začátek stránky