Titulní stranka Aktuality Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů

Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů

Přidáno: 28. 6. 2020

Video: https://www.fa­cebook.com/…227166­219046

1. čtení – Sk 12,1–11

Král Herodes začal zle zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem. Když viděl, že se to židům líbí, dal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce. Zmocnil se ho, dal ho zavřít do žaláře a hlídat od čtyřnásobné stráže vždycky po čtyřech vojácích. Měl v úmyslu, že ho po velikonocích dá popravit. Tak byl Petr hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu. V noci před tím dnem, kdy ho chtěl Herodes popravit, spal Petr mezi dvěma vojáky a byl spoután dvěma řetězy. I přede dvěřmi stála stáž. Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strči Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ Tu mu spadly řetězy z rukou. Pak mu anděl řekl: „Opásej se a obuj si opánky!“ Udělal to. Dále mu nařídil: „Přehoď si plášť a pojď za mnou!“ Šel tedy za ním ven, ale nevěděl, že je to skutečnost, co se dělo skrze anděla. Myslel, že má vidění. Přešli tak první i druhou stráž a došli k železné bráně, která vede do města. Ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli tedy ven a šli dál jednou ulicí. A hned nato anděl zmizel. V tom přišel Petr k sobě a řekl: „Teď vím jistě, že Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou a ze všeho, na co čeká židovský lid.“

Mezizpěv – Žl 34,34 (33),2–3.4–5.6–7.8–9

Pán mě vysvobodil ze všech mých obav.

Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých ústech jeho chvála. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina, oslavujme spolu jeho jméno! Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě, vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, vaše tvář se nemusí zardívat hanbou. Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je. Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, blaze člověku, který se k němu utíká.

2. čtení – 2 Tim 4,6–8.17–18

Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli (lidé) ze všech národů. A (tak) jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.

Zpěv před evangeliem – Mt 16,18

Aleluja. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

Evangelium – Mt 16,13–19

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože to ti nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“

Homilie

Drazí přátelé!

Tak jako každé náboženství, i naše náboženství je plné rozličných symbolů. Mezi nejznámější symboly patří například kříž, svíce, voda, kadidlo a stovky jiných symbolů. Jestliže je chce člověk pochopit, musí poznat jejich smysl, protože každý symbol v sobě skrývá nějakou důležitou skutečnost a pravdu. Apoštolu Petrovi Ježíš řekl: „Ty si Petr, a na této skále postavím svoji Církev… Tobě dám klíče od království nebeského…“ Kdybych se vás zeptal, jaké symboly Ježíš použil, aby vysvětlil Petrovi jeho životní poslání, určitě byste věděli, jak odpovědět: je to symbol skály a symbol klíče. Jaký je smysl těchto symbolů? Skála v souvislosti se sv. Petrem je symbolem pevnosti pravé víry, kterou bude Petr a jeho nástupci stále chránit. Také označuje budoucí neustálé trvání Církve. Domu, který bude postaven na skále a který nezničí žádné síly. Klíčem zavíráme a otevíráme dveře. Petrovy klíče jsou symbolem možnosti otvírat poklady Božího království a dávat je těm, kteří po nich touží. Kdysi Ježíš farizeům řekl, že vzali lidem klíč poznání, a sami nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, bránili.(Por. Lk 11, 52) Petr a jeho nástupci dostali tyto klíče ne pro sebe, ale pro druhé, aby jim pomáhali v pravém poznání Boha a jeho vůle. Aby v každé době, vedeni Duchem Sv., vedli lidi k čistému poznání Krista a jeho učení.

Nikde v evangeliích nenajdeme, že by Kristus rozdával klíče každému, koho potká, nebo že by každému řekl: Ty si skála. Dal je a pověděl to jen Petrovi. Dnes, když si někteří lidé, ať už jsou to křesťané, katolíci, nebo ti, kteří žijí mimo Církev, myslí, že Kristus klíče rozdával, a že i oni je vlastní, a proto se pokládají za skálu, kterou chtějí zachránit Církev, je na místě otázka: proč to dostal a dostává jen jeden člověk? Jen Petr? Jen papež? Odpovědět můžeme i z hlediska antropologického. My víme, že člověk je nejdokonalejší bytost ze všech tvorů. Má schopnosti, které jiní živočichové nemají. Může se svobodně rozhodovat, milovat a chtít. Chybí mu ale cosi, co mají nižší živočišné druhy. Nemá schopnost dokonale si organizovat svůj společenský život. Tak jako to mají například včely nebo mravenci. Proto člověk ve svém vývoji přišel sám na to, že musí vytvářet určité instituce a autority, které budou jeho život organizovat, a tak nahradí to, co je u živočichů geneticky naprogramované. Kdyby si to nebyl člověk takto zařídil, tak by se pravděpodobně sám zničil. Jen si představme, kdyby nebyly například prezidenti, vlády, parlamenty, zákony a jiné instituce, jako by mohl svět existovat? Kdyby se každý pokládal za prezidenta nebo zákonodárce? Každý by všecko řešil silou, a to by mohlo vést až k sebezničení.

Podobně je to i v oblasti náboženské. Boží zjevení nás učí, že Bůh si i v starozákonních dějinách vybíral silné jedince, autority, kterým zjevoval své úmysly a plány. Oni potom s tím lidi obeznámili, zjevené pravdy chránili, a v tomto duchu vedli i svůj lid. Vzpomeňme si například na Mojžíše, Samuela, Šalomouna, anebo Ezdráše. Už ve Starém zákoně je vidět, že Bůh nedopustil, aby se každý pokládal za vůdce, krále a proroka, protože by z toho vznikl společenský a náboženský chaos. V tomto duchu koná i Ježíš. Proto Petrovi odevzdává nejvyšší moc, protože věděl, že to nejlépe vyhovuje lidské přirozenosti, která nejen ve společenském, ale i v náboženském životě potřebuje autoritu, instituci, úřad. Myslím si, že kdyby nebylo papeže, bylo by tolik křesťanských náboženství, kolik je křesťanů. Takto by se nemohla zachovat jednota pravé víry a Církev by už neexistovala.

Když dnes ve světě vidíme, jak vzniká velké množství sekt a náboženských hnutí. Tragédie je v tom, že každý má něco, ale nikdo nemá všechno. Je to „drobečkové náboženství“. Podobá se to asi tomu, kdyby nám někdo ukázal cihlu a řekl: toto je můj dům. Anebo kdyby nám ukázal dveře, krytinu, stavební materiál, okna… a řekl: hle, můj dům. Všechno je potřebné k výstavbě domu, ale ani jedna cihla, ani dveře, ani okna nejsou domem. Právě tak není pravým náboženstvím takové náboženství, které si z Božího zjevení vybírá jen to, co se mu zdá nejvýhodnější. A právě v tom je velká hodnota papežského úřadu, že chrání a dává svým věřícím celé Boží zjevení, tak jak nám ho odevzdal Bůh Otec, potvrdil Ježíš Kristus a stále obnovuje Duch Sv. Slavnost sv. Petra a Pavla nám poskytuje radost z toho, že jsme členy sv. Církve, která nám pod vedením Sv. Otce dává všechna bohatství Božího království. Jen na nás záleží, zda všechny přijmeme do svého života.

Požehnané mezidobí vám všem přeji, myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky