Titulní stranka Aktuality Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Přidáno: 14. 4. 2020

1. ČTENÍ: Sk 2, 42–47

Křesťané setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Všechny naplňovala bázeň, poněvadž se prostřednictvím apoštolů dělo mnoho divů a znamení. Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. Prodávali všechen svůj majetek a dělili ho mezi všechny, jak kdo potřeboval. Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce, chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse.

2. ČTENÍ: 1 Pt 1, 3–9

Bud' veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní v poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás snad musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.

EVANGELIUM: Jan 20, 19–31

Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána.“

On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mé-ho boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.

Homilie – Drazí přátelé!

Jako by to bylo, kdyby s Ježíšem vše skončilo Velkým Pátkem ne Golgotě a spěšným pohřbem? Nebylo by nic z toho, co tvoří dějiny křesťanství za víc jak 2000 let. Nebylo by ani Kristové Církve. Nečetli bychom si v Evangeliích. Neslavili bychom Eucharistii. Hrob Krista by byl dávno zapomenout. Jeho jméno by bylo hvězdičkou dávných věků lidstva, jako jméno Platóna nebo Ovidia, a znal by je jen málokdo.

Celé křesťanství stojí a padá s touto jedinou větou Evangelia: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen!“. Kdyby tato věta Evangelia nebyla pravdivá, byli bychom my, křesťané, ubožáci, kteří se honí za nějakým neexistujícím fantómem. Ba celé lidstvo by bylo ubohé, kdyby platilo, že moc zla smí mít konečné slovo nad dobrem. Že pravda nakonec prohrává. Že mocní světa se mohou beztrestně radovat z násilí a útlaku, kterého se dopouštějí na svých poddaných.

Avšak život Krista Velkým Pátkem nekončí. Je Noc Vzkříšení, je záře prázdného hrobu: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?“. Kristus už vstal z mrtvých – jako první ze zesnulých! Kristus už sedí po pravici Otce, odkud přijde soudit živé i mrtvé! Svědkové, kterým se Pán ukázal, dosvědčují: „My jsme Pána už viděli! Naše srdce zase zahořelo, když nám vysvětloval smysl Písma. Ježíš vstal z mrtvých!“.

Proto i my dnes právem radostně zpíváme: „ALLELUJA! Živ bud´ nad smrtí slavný Vítěz!“. Zpíváme si radostně, přestože náš život je ještě uprostřed temnot lidí, kteří nepřijali světlo Ježíšova Evangelia. Přestože jdeme životem ve stínu smrti, která nás ohrožuje. Přesto právem slavíme Ježíše Živého, vycházející Slunce naděje. Proto dnes budeme s pravou radostí a porozuměním volat po Proměňování slova: „Tvou smrt zvěstujeme, tvé Vzkříšení vyznáváme na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste!“.

Požehnané velikonoční oktávu vám všem přeji, myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky