Titulní stranka Aktuality Svátek Křtu Páně

Svátek Křtu Páně

Přidáno: 13. 1. 2021

Video: https://www.fa­cebook.com/…503388­123796

1. čtení – Iz 55,1–11

Toto praví Hospodin: „Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko! Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech (daných) Davidovi. Hle, národům jsem ho ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů. Přivoláš národ, který neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať (změní) své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho. Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“

Mezizpěv – Iz 12,2–3.4bcd.5–6

Odp: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Bůh je má spása! Bez obavy mohu doufat. Hospodin je má síla a má chvála, stal se mou spásou. S radostí budete vážit z pramenů spásy.

Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi národy jeho díla, zvěstujte vznešenost jeho jména!

Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi! Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.

2. čtení – 1 Jan 5,1–9

Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno. Když přijímáme svědectví lidské, tím větší (platnost) má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu.

Zpěv před evangeliem – Jan 1,29

Aleluja. Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa. Aleluja.

Evangelium – Mk 1,6b-11

Jan kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým.“ V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana v Jordáně pokřtít. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!“

Homilie

Drazí přátelé!

Kdybych se vás teď zeptal, zda znáte datum svého narození, určitě byste to pokládali za divnou otázku. Zeptám-li se, zda znáte den svého křtu, zůstanete také jistě udivení. Pravděpodobně málokdo z nás nosí toto datum v paměti. Proč si ho nepamatujeme? Proto, že jsme byli ještě nemluvňata? Proto, že nám to rodiče nikdy neřekli? Proto, že nevidíme smysl v tom, abychom si ho pamatovali? A když už nevíme den svého křtu, má pro nás nějakou hodnotu?

Pokřtění Ježíše v řece Jordánu nám dává vynikající příležitost zamyslet se nad smyslem svého křtu. Je možné se na jeho význam dívat z hlediska právního i z hlediska svátostného. My většinou důsledky křtu známe. Umíme říct, že křtem se stáváme legálními členy církve. Že kdo nepřijal křest, nemůže přijmout jiné svátosti. Jen z tohoto důvodu někteří rodiče přinášejí svoje dítě ke křtu. Nechtějí, aby jejich dítě mělo někdy problémy s přijetím jiných svátostí. Představme si však běžnou situaci na našich farních úřadech, kdy dva lidé chtějí přijmout svátost manželství. Po právní stránce jsou v pořádku. Jsou pokřtění i biřmovaní. V rozhovoru s nimi však zjistíte, že jejich názory na problematiku víry a osobní zbožnosti jsou přinejmenším pochybné, pokud dokonce ne protikřesťanské a proticírkevní. Mají ale v rukách křestní list a to je naplňuje spokojeností, že právo je na jejich straně a kněz se nemá starat o jejich vnitřní přesvědčení. Kdyby stačil jen právní pohled na křest, tak by se to podobalo muži, který si sice obstará živnostenský list pro podnikání, ale pracovat nechce. Měl by sice papír, ale byl by opravdu podnikatelem? Proto nestačí na křest jen tento právní pohled. Důležitější je pohled svátostný. Ten nám vysvětluje sv. Pavel „Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?“(Řím 6, 3).

Co to znamená, že křest nás sjednocuje se smrtí Ježíše? Kristova smrt přemohla všechny lidské hříchy. Jeho vítězství nad hříchy nám předává při křtu, kde se nám odpouští dědičný hřích a dospělým i všechny osobní hříchy. V životě křesťana by proto neměl mít hřích žádné místo. Když se však člověk dopustí hříchu, a když toho lituje, pro zásluhy Kristovy smrti jsou mu odpuštěna provinění ve svaté zpovědi. Svatý Pavel pokračuje: „Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.“ (Řím 6, 4) to znamená, že od křtu žijeme životem samotného Krista, životem Božím. I když zůstáváme nadále lidmi se svými ohraničeními, je v nás Boží rozměr, je v nás zasázený Boží život a záleží jen na nás, zda se tento život rozvine do celé své krásy.

Svatý otec v blahé paměti Jan Pavel II., když přijel jako papež do svého rodného města Wadowic, řekl tato slova: „S velkým dojetím jsem dnes přišel do města, ve kterém jsem se narodil, do farnosti, ve které jsem byl pokřtěný a přijatý do společenství Kristovy Církve… Když se ohlížím do minulosti, vidím jak cesta mého života vede přes toto prostředí, přes farnost, přes moji rodinu do jednoho místa, ke křtitelnici ve wadovickém farním kostele. U této křtitelnice jsem byl přijat do milosti synovství a víry mého Vykupitele, do společenství Církve 20. června 1920“. Vidíme, že Boží život, který dostal papež Jan Pavel II. u svatého křtu, se rozvinul do celé své krásy a plnosti. Mohli bychom i my říct, že si podobně ceníme okamžiku křtu? Máme důkazy, kterými můžeme sobě i jiným potvrdit, že náš křest nebyl jen nějakou tradiční a zvykovou událostí? Že měl vliv na celý náš život?

V dnešní době mnoho lidí hledá kořeny a původ svých předků a svého příjmení. Navštěvují archivy, farní úřady a jsou šťastní, když se jim podaří objevit své vzdálené předky. Někteří si rodokmen kreslí i na výkres, aby se mohli pochlubit, do jaké doby sahá jejich rod. I my bychom se měli vrátit ke kořenům. A ani ne tak ke kořenům našich tělesných předků, jako ke kořenům našeho zrodu pro Boží život. Měli bychom se vrátit k Jordánu a uvědomit si, že slova Boha Otce z nebe, že Ježíš je jeho milovaný Syn, zazněla i při našem křtu. Měli bychom se vrátit do kostela, ve kterém jsme byli pokřtěni a uvažovat, či bychom neměli tento náš svátostný „kořen“ vzkřísit znovu k životu, například tím, že se rozloučíme s některými hříchy nebo tím, že budeme častěji přijímat Eucharistii, anebo tím, že budeme více dbát na kvalitu svého života nebo snad tím, že budeme více poznávat Krista, jeho Církev, a že budeme chtít být užitečnějšími členy tohoto společenství. Možná někdo z nás bude chtít znát datum svého křtu. Možná by bylo pěkné, kdybychom si tento den nechali vyrýt i na pomník. Datum narození by oznamoval, kdy jsme se narodili pro tento svět a datum křtu, kdy jsme se narodili pro Boží svět. Ale nejdůležitější je, abychom jako křesťané žili novým životem.

Požehnané a milostiplné svátky Kristova narození vám všem přeji. Ať vás Kristova přítomnost provází i v novém roce 2021. Myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky