Titulní stranka Aktuality 5. neděle postní

5. neděle postní

Přidáno: 22. 3. 2021

Video: https://www.fa­cebook.com/…968059­340286

1. čtení – Jer 31,31–34

Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu: ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich pánem – praví Hospodin. Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraelovým domem po těch dnech – praví Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jim Bohem a oni budou mým lidem! Nebude již učit druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!“ Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího – praví Hospodin. Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu.

Mezizpěv – Žl 51,3–4.12–13.14–15

Stvoř mi čisté srdce, Bože!

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, pro své velké slitování zahlaď mou nepravost. Úplně ze mě smyj mou vinu a očisť mě od mého hříchu.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti. Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi svého svatého ducha.*

Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost. Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě.

2. čtení – Žid 5,7–9

(Bratři!) Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.

Zpěv před evangeliem – Jan 12,26a

Kdo mi chce sloužit, ať mě následuje, praví Pán; a kde jsem já, tam bude i můj služebník.

Evangelium – Jan 12,20–33

Mezi těmi, kdo přišli do Jeruzaléma jako poutníci, aby se o svátcích zúčastnili bohoslužeb, byli i někteří pohané. Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“ Filip šel a řekl to Ondřejovi; Ondřej a Filip pak šli a pověděli to Ježíšovi. Ježíš jim na to řekl: „Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven. Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou. Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav své jméno!“ Tu se ozval hlas z nebe: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ Lidé, kteří tam stáli a uslyšeli to, říkali, že zahřmělo. Jiní říkali: „To k němu promluvil anděl.“ Ježíš jim na to řekl: „Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.“ Těmi slovy chtěl naznačit, jakou smrtí zemře.

Homilie

Drazí přátelé!

V různých etapách našeho života jsme si zvykli hovořit o životně důležitých hodinách. Vysokoškolák se připravuje na státnice a říká si: toto je nejdůležitější hodina mého života. Jestli neuspěji, zbytečně jsem se namáhal. Někteří snoubenci možná při svatbě slyšeli slova kněze: je to mimořádně důležitá hodina vašeho života. Tyto slova může říct člověk plný života, nemocný řekne: to jsou nejtěžší hodiny mého života. O nejdůležitější hodině mluvíme i tehdy, když někdo leží na smrtelné posteli. I v životě Ježíše přichází nejdůležitější hodina. Říká: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka“. K této hodině ukřižování směřuje Ježíšův život od narození. Přirovnává se k pšeničnému zrnu, které musí odumřít, aby přineslo úrodu. I on musí zemřít, aby z jeho kříže vytrysklo požehnání a záchrana pro celý svět. Představuje si tuto hodinu a prožívá vzrušení a strach. Sám sebe se ptá, jestli má říct: „Otče, zachraň mně před tou hodinou“. Ale také si uvědomuje, že kdyby ho Otec zachránil, jeho vtělení, narození a pozemský život, by neměly smysl. Přece právě pro tuto hodinu přišel na svět. A proto prosí Otce, aby jeho smrtí oslavil své Jméno. A hlas Otce potvrzuje, že celý plán spásy až po kříž a zmrtvýchvstání je jedním velkým „oslavením“ Boží lásky bohaté v milosrdenství, která přemůže „knížete tohoto světa“.

V dnešním evangeliu se ale Ježíš nevěnuje jen sobě a smyslu své smrti, ale přirovnává se i k nám: „Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou“. Následovat Ježíše znamená být připravený na hodinu, ve které musíme potvrdit smysl svého života a lásku k Bohu. V dnešním světě jsou populární různé extrémní výkony. Například v porovnání s minulostí vystupují horolezci na nejvyšší hory světa bez kyslíkových přístrojů. Jiní dokážou volným pádem seskočit z nějaké vysoké skály, mostu nebo budovy. Známe senzační výkony některých mořeplavců, maratónských lyžařů, vzduchoplavců, cyklistů nebo automobilových řidičů v pouštních podmínkách. Možná jste viděli v televizi, nebo jste si přečetli knihu Guinessových rekordů, kde je na každé stránce zapsaný nějaký mimořádný výkon. Tento fakt nás učí, že lidé se snaží dokázat stále více, než je obvyklé a běžné, společenské prožívání života. My možná v životě neuděláme žádný takový výkon, abychom byli zapsáni do nějaké knihy rekordů. Ale ani se nad tím nemusíme trápit, protože i my jsme pozváni k výkonům, které jsou ještě cennější než ty, které jsme vzpomínali. Tyto výkony nám zapisuje do své „knihy“ sám Bůh.

Není například obdivuhodný výkon, když někdo leží na smrtelné posteli a ví, že má nepřítele, a ví i to, že ten nepřítel se na něho bezdůvodně hněvá, a přece si ho zavolá a smíří se s ním? Není to cennější, než skočit ze skály? Nebo když si mladí manželé, kteří mají dvě – tři děti, vezmou k sobě svého starého a nemocného dědečka, který je bezvládný a často netrpělivý a nespokojený, a oni ho s láskou opatrují? Není to víc, než například tahat v zubech auto? Život nám přináší celou řadu příběhů lidí všech generací, povolaní a stavů, kteří dokážou mimořádné výkony, o kterých možná ví jen malá hrstka lidí, nebo jen oni sami, ale určitě o nich ví Bůh.

Lidé, kteří vědí, že někdy přichází v životě taková hodina, kdy se musí rozhodnout pro oběť, nebo by zradili celý svůj život. Tak jako Kristus, i my přicházíme na svět právě pro tyto hodiny. I my se těchto hodin lekáme a říkáme: Bože, zachraň nás před touto hodinou. Ale Bůh k nám možná tehdy promlouvá slovy: A kdo to udělá místo tebe? A když tě zachráním, myslíš si, že budeš šťastnější? A proč mě prosíš o to, abych tě nikdy neodměnil slávou jakou má můj Syn? Možná máte teď někteří dobrý pocit z toho, že jste v životě zvládli některé těžké hodiny. Možná máte i výčitky svědomí, že některou důležitou hodinu jste odmítli a zařídili jste si ji lehčeji a po svém. Nevíme ještě, jaké hodiny nám Bůh připraví, abychom se mohli podobat jeho Synu. Buďme však na ně připravení a ukažme v nich svou velikost a lásku.

Požehnané postní období vám všem přeji. Myslím na vás v modlitbách a žehnám vám +

Váš duchovní otec Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránekna začátek stránky