Titulní stranka Historie
Historie
Vlachovo Březí leží v krásné šumavské krajině, na cestě ze Strakonic do Prachatic. Má asi 1650 obyvatel. Je to proslulé městečko, ve kterém působil český buditel – kněz, Vojtěch Kareš. Jeho zde navštěvoval Josef Jungmann.
Zde se narodil básník Jan Vlastislav Plánek, přítel Ladislava Čelakovského a posléze v tomto městě často dlel návštěvou u svých známých český básník a redaktor Jan Neruda. Odtud podnikal četné výlety do okolí a skládal některé své básně. V místním zámku prožíval epizody svého života, které se odrážejí v tvorbě jeho veršů, balad a romancí. Vzpomeňme Baladu Horskou – Kristus, jenž rány nemá, – inspirovanou křížem, který stával na kopci za městem.
Městečko Vlachovo Březí bývalo malou tvrzí. Roku 1274 připomínají se majitelé Vernér, Vchyně a Michael, bratří ze Březí. V 15. století zde vládli Malovci, z nichž vynikal Vlach ze Březí, přívrženec krále Jiřího z Poděbrad. Po tomto Malovci má osada jméno. V roce 1538 Vlachovo Březí povýšeno na městečko a v roce 1868 na město.
Perlou města je farní kostel zasvěcen Panně Marii. Lépe řečeno tajemství Zvěstování Páně. Anděl Páně zvěstoval Panně Marii… – obraz nad svatostánkem to dokazuje. Původní kostel byl daleko menší a měl ve 14. století románský sloh. První písemná zmínka o kostele a faře pochází z roku 1359. Kolem kostela byl hřbitov.
V letech 1659–69 byl kostel přestavěn do barokního slohu, v kteréžto podobě stojí dodnes. Chrám je jednolodní s dvěma bočními kaplemi. Po stranách lodi s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží.
Loď je sklenuta dvěma polo-křížovými klenbami, boční kaple kupolemi s krytinou pouze v maltě z roku 1735.
Interiér farního kostela
Začněme od místa, kterého si my katolíci nejvíce vážíme, oltář se svatostánkem, kde přebývá Kristus v eucharistii. Nad oltářem je obraz Zvěstování Páně od Ignáce Hammera z roku 1773.
V popředí vedle svatostánku jsou sochy sv. Václava, patrona české země a na druhé straně je socha sv. Jana Nepomuckého.
Na stěně u sakristie je socha sv. Sebastiána a na druhé straně sv. Rocha.
Boční oltáře
Oltář sv. Linharta byl postaven nákladem osadníků na poděkování za záchranu od moru. Na tomto oltáři je socha sv. Blažeje a sv. Mikuláše, nahoře sv. Dominika.
Oltář Navštívení Panny Marie. Na tomto oltáři jsou sochy sv. Petra a Pavla od neznámých umělců.
V bočních kaplích na levé straně oltář Panny Marie Celské ( Mariazell ) a sv. Jana Nepomuckého. Na tomto oltáři je socha sv. Zikmunda a sv. Floriána na hoře obraz sv. Václava.
Na straně pravé oltář sv. Anny, matky Panny Marie na něm socha sv. Jáchyma, otce Panny Marie a socha sv. Josefa pěstouna Ježíše Krista. Po stranách na zdi sv. Antonín a sv. František s Assisi. Vedle tohoto oltáře další oltář sv. Barbory. Na tomto oltáři sv. Ludmila a sv. Markéta.
Oltáře sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého byly přivezeny ze zrušeného kláštera v Mikulově. Vnitřek kostela byl opraven v roce 1974 – opraveny a pozlaceny oltáře nákladem naší farnosti, další opravy oltářů, výměna kostelních lavic a odvlhčení zdí byly provedeny v posledních letech.
Další významnou stavbou ve Vlachově Březí je filiální kostel Ducha Svatého, na kopci, na západ od děkanského chrámu. Byl pravděpodobně založen v době pobělohorské, hrabětem z rodu Černínů z Chudenic.Černínové převzali panství nad Vl. Březím po Malovcích.
Kaple je osmiboká, sklenutá kopulí. Obdélníková loď byla přistavěna v roce 1903. Malby v kupoli jsou z roku 1903 od J. Bošky, zdejšího rodáka. Zařízení v kapli je z druhé poloviny 18. století – oltář s obrazem Seslání Ducha Svatého.
Nad oltářem je kopie obrazu Panny Marie Svatodušské. Originál je původem z Itálie z basiliky Sancta Maria Maggiore v Římě. Obraz sem byl přenesen Janem Faltýnem z Chrudimi v roce 1702 a trůnil nad svatostánkem. Dnes je obraz v kostele Zvěstování Páně, příležitostně přenášen, když se konají poutě.
Kostel Ducha Svatého je mezi kapličkami křížové cesty. Vše bylo svépomocí opraveno v roce 1969. Křížová cesta vysvěcena otcem biskupem J. Hlouchem.
Lze připomenout, že na místě původní tvrze stojí ve Vl. Březí zámek s klenbami v přízemí. Za minulého režimu sloužil jako kanceláře stát. statku, dnes je nevyužitý.
Na náměstí stála památná socha Panny Marie z roku 1774. Za komunistického režimu bylo rozhodnuto, že socha musí zmizet, ale nakonec se místnímu knězi podařilo sochu Panny Marie zachránit a dnes stojí u farního kostela. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí a pochází z roku 1794. Obě sochy jsou ze žuly.
Historie filiálního kostela Ducha Svatého ve Vlachově Březí.
Nad Vlachovým Březím na návrší stojí kostelík zasvěcený Duchu Svatému. Jeho historii bohužel známe jenom z ústního podání, neboť farní archiv se ztratil.
Po třicetileté válce byl na tomto návrší postaven dřevěný kříž, ke kterému, zejména po svatodušních svátcích se chodili místní lidé modlit. V roce 1702 tudy procházel mnich Faltýn, který šel z poutě z Říma a zároveň nesl obraz Panny Marie s děťátkem darovaný papežem Klementem XI pro královohradeckou diecézi. Obraz byl velmi vzácný, neboť jak udává původní spis, byl tento obraz nesen v prosebném procesí v Římě na ukončení moru a prosby římského lidu byly skutečně vyslyšeny.
Obraz byl původně umístěn ve známém římském chrámu Santa Maria Maggiore. Mnich Faltýn na návrší pod křížem odpočinul a když chtěl jít dál zjistil, že nemůže obraz ze země zvednout. Po několika pokusech zvednout obraz usoudil, že toto je vůle Boží, aby obraz zůstal na tomto místě. A skutečně obraz nechal ve Vlachově Březí. Aby se vyhovělo vyšší vůli, byla pro obraz nejprve postavena dřevěná kaple a přibližně po deseti letech, zde byla postavena zděná rotunda.
V průběhu 18. století, kult Ducha Svatého, ke kterému byl kostelík zasvěcen, se značně do okolí rozšířil a byly zde o svatodušních svátcích vykonávány velké prosebné poutě.
Ještě v 18. století byl k rotundě přistavěn dřevěný přístavek se zvonicí. Jedna z největších prosebných poutí se u Ducha Svatého konala v srpnu roku 1813, kdy se schylovalo k bitvě národů u Lipska a Rakousko počalo mobilizovat.
Pouť trvala tři dny a kázalo se zde česky i německy. Prosby směřovaly za vítězství spojeneckých vojsk proti Napoleonovi. Jelikož kult Ducha Svatého stále sílil, byla ke kostelíku v roce 1851 postavena krásná křížová cesta.
Kolem kostelíku byl od počátku 19. století budován důstojný park, který byl místními občany hojně využíván. Obrovská důvěra v sílu Ducha Svatého se znovu projevila v Rakousko – pruské válce v roce 1866. Všichni branci z Vlachova Březí a jeho okolí, kteří se museli této bitvy účastnit, měli u sebe posvěcený obrázek Svatodušské Panny Marie z Vlachova Březí, který jak sami věřili, je ochránil v nelítostném boji u Hradce Králové, neboť bitva u Sadové, byla nejkrutější bitvou 19. století, ve které byly ztráty na mrtvých přibližné 30ti procentní, nepočítaje v to zraněné.
Z Vlachova Březí se všichni muži vrátili, přičemž nikdo nebyl ani zraněn. Z vděčnosti nechali namalovat obraz, který zachycoval bitvu u Sadové, nad níž bylo vyjádřeno poděkování za ochranu. Tento obraz byl umístěn v kostelíku.
V roce 1901 byl u kostelíku zbourán dřevěný přístavek se zvonicí a zde přistavěna zděná část, která prostor u Ducha Svatého značně zvětšila. V kostelíku se nalézalo několik děkovných obrazů za zázračné uzdravení a je zde i prapor vojenských vysloužilců věnovaný hraběnkou Herberstein – Dietrichstein po Prusko-rakouské válce. Kostel byl třikrát vykraden, avšak vzácný obraz Madony byl uchráněn a nachází se ve farním kostele Zvěstování Páně ve Vlachově Březí.
Do kostelíku zasvěcenému Duchu Svatému lze nahlédnout o teplém víkendu skrze mříž. Slaví se tam příležitostně mše svatá.
Posloupnost farářů Vlachobřezských
Roku 1600–1622 Kněz Ladislav. Po něm fara neobsazena.
- 1645–1650 P. Matěj Tropin
- 1650–1655 P. Batoloměj Pramer
- 1655–1659 P. Lukas Dvořák
- 1659–1663 P. Jakub Jan Bramburský
- 1663–1670 P. Jan B. Janovský
- 1670–1672 P. Václav Bened
- 1672–1680 P Jan Nosecký
- 1680–1685 P. Jos. Jiří Kinzl
- 1685–1687 P. Jan Fr. Miškovský
- 1687–1693 P. Vít Jos. Koch
- 1693–1704 P. Václav Thadeus Franz
- 1704–1731 P. Jiří Fra. Chmelenský
- 1731–1742 P. Matěj Felíř z Felsenthalu
- 1742–1770 P. Josef Braunhofer
- 1770–1772 P. Jan Antonin Huber
- 1772–1792 P. Carel Sladil
- 1792–1809 P. Jan Michael Brixa
- 1809–1809 P. Frant. Raffius
- 1809–1811 P. Frant. B. Pokorný
- 1812–1824 P. Vojtěch Kareš
- 1824–1864 P. Eman Aschwitz
- 1864–1875 P. Jan Mls
- 1875–1883 P. Vojtěch Nahmer
- 1883–1913 P. Jan Myslík
- 1913–1941 P. Karel Smrčka
- 1941–1951 P. Dominik Nakládal
- 1951–1960 P. Jakub Lang
- 1960–2004 P. Alois Haase
- 2004–2013 P. Mgr. Jiří Kalaš
- 2013–2015 fara neobsazena, farnost spravována z Prachatic P. Mgr. Josefem Sláčíkem
- 2015–2016 P. Mgr. Jan Mikeš
- 2016– R.D.Mgr. Šimon Stančík